Analytik Martin Koller předkládá drsnou pravdu o prohrané válce v Afghánistánu a napomíná Čechy: Levné děvky, chlast a zlodějna, tak je vnímán náš stát

11.07.2014 15:44

Válka v Afghánistánu je prohraná a padne proamerický režim. „Pokud se pomatení či petrodolary zaplacení ideologové v Bruselu rychle neproberou z fantazií a iluzí, budeme mít džihád s teroristickými útoky i v Praze,“ uvedl vojenský analytik Martin Koller v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Zároveň upozornil na to, že Američané, Britové a Saúdové kdysi podpořili Tálibán, vyhnali Rusy a nechali povraždit jejich domácí spojence, vesměs nadprůměrně vzdělané a málo islamizované a tím si bohužel ukovali čerta proti sobě. Koller konstatoval i to, že se na naši republiku na Západě dívají jako na stát levných děvek, chlastu, drog a sprosťáctví.

 

Hodně se debatuje o výrocích některých politiků v médiích v souvislosti s úmrtím čtyř českých vojáků v Afghánistánu. Jak vy vnímáte výrok bývalého místopředsedy ODS pana Macka, že příslušníci české armády byli v Afghánistánu dobrovolně za žold a kdykoliv mohli jít dělat méně rizikovou práci?

Pan Macek zmizel po komické rvačce s kolegou Rathem z televizních obrazovek i povědomí občanů, voličů. Pravděpodobně se chtěl jako známý pravicový protivník populismu populisticky zviditelnit před komunálními volbami. Otázkou je, zda pan Macek kdysi podporoval vstup naší republiky do NATO. Pokud má k bezpečnostní politice našeho státu a jeho členství v NATO takový odpor, že se v boji o voličské hlasy v blížících se komunálních volbách nízce otírá o vojáky padlé ve službě a bohužel není sám, může problém demokraticky řešit. Nikdo mu přece nebrání založit politickou stranu, která zvítězí ve volbách a naše republika poté z NATO vystoupí.

Může přitom i zrušit armádu a nahradit ji nějakou soukromou armádou či službou za dvojnásobnou cenu. Má pravdu v tom, že profesionální vojáci jsou placení, stejně jako třeba policisté. Mimochodem v nižších hodnostech nikterak skvěle. Příslušníci obou profesí by si mohli najít bezpečnější práci, stejně jako třeba hasiči. Všichni nasazují život při výkonu povolání. Nerad aktuální situaci přirovnávám k relativně nedávné tragické smrti několika českých hokejistů, kteří hráli v ruských klubech za ruské peníze, tedy nereprezentovali republiku a zahynuli při havárii ruského letadla. Jednomyslně byli našimi politiky prohlašováni za hrdiny. Proč, jaké bylo jejich hrdinství ve vztahu k naší zemi? Ale přiznám se, že příliš nesleduji, co kdo na české politické scéně hraje a řekne. Docela by mne zajímalo, co by kritici našich padlých vojáků řekli v případě, že by se takový útok stal třeba v Praze a byli při něm pobiti policisté ve službě a čeští civilisté.

Fotogalerie

Věřím tomu, že by se našli i tací, kteří by kritizovali omezování lidských práv a nedostatečnou ochranu osobnosti teroristů, někteří nikoli zadarmo. Koneckonců, nedávný výbuch na palestinském zastupitelském úřadě byl dost ilustrativní. Byl jsem téměř rok na zvláštní misi, částečně v jižním Iráku, takže znám poměry v tamním regionu i to, proti čemu naši vojáci bojují. Terorismus v Praze se klidně může stát realitou. Zdůrazňuji, že nejsem zhlouplý americkou propagandou. Takového ocenění se mi dostalo od jednoho čtenáře článku o teroristických útocích na Novinkách.cz. V odezvě jednoho z čtenářů ParlamentníchListů.cz na můj nedávný rozhovor jsem zase komunistický lampasák, tankista, takže mám opravdu široké spektrum záběru.

Ale není na světě člověk ten, jenž by zavděčil se lidem všem. V praxi nikomu, slušně řečeno, nepodlézám a nejsem poskokem žádných cizích zájmů. Nedělal jsem to nikdy, stálo mne to před rokem místo na Ministerstvu obrany a jsem už starý na to, abych se to učil. Nelze vyloučit, že tento rozhovor bude u některých čtenářů méně populární než ty předešlé. Ale já nejsem politik a pro případnou větší či menší popularitu se nesnížím k tomu, abych říkal něco jiného, než si myslím a považuji za odborné a korektní hledisko, případně se dotýkal cti padlých i živých vojáků ve službě či ve výslužbě. Znám řadu z nich z misí i ze služby doma. Až na některé ostudné výjimky a zájmové skupinky jsou to většinou normální slušní lidé a bylo mi ctí s nimi sloužit a spolupracovat.

...

Zpět