Populární fenomenální hokejový brankář Dominik Hašek se tento týden propůjčil k exhibici před televizními kamerami, při níž sliboval darovat svoji zlatou medaili z Nagana tomu, kdo se nejvíce přičiní o navrácení norských chlapců jejich matce. Kromě otázky, proč to vlastně dělá, se nabízí i jedna podstatnější? Jak bude případného kandidáta na medaili vybírat? Podle jakých kritérií? Nebo snad jde o pouhé gesto?
Chování slavného sportovce je na první pohled nepochopitelné a vyvolává bouřlivou diskusi. Proč se vlastně angažuje v případu, který je tak složitý, a ani on, ani představitelé našeho státu, podobně jako většina veřejnosti, nemají k dispozici objektivní fakta? Možná je to pouze záležitost jeho dobrého srdce, velkorysosti a naivity, kterou projevil například při svém podnikání. Pokud ale vezmeme v úvahu, že se Hašek nedávno svěřil médiím s tím, že se v budoucnosti možná vrhne na politiku, hned se na věc dá pohlížet z jiného úhlu. Každá reklama je dobrá. A pomoc ženě, která je prezentována jako oběť zrůdného norského sociálního úřadu, může přinést cenné hlasy. Ale také je ubrat.
Matka je „nějaká divná“
Vše totiž nasvědčuje tomu, že Hašek podcenil sílu veřejného mínění a informovanost české společnosti. Navíc se v norské kauze zviditelnil v okamžiku, kde řada lidí začíná procitat a aktéry norské kauzy již nevidí tak černobíle. Zásadní roli v tom sehrává až příliš velký mediální tlak matky obou chlapců a na povrch postupně pronikající zarážející fakta. Tento týden se například zničehonic přiznala, že otec synů, její bývalý manžel, byl velmi žárlivý a trpěl psychickou poruchou. Modřinu, kvůli které čelila podezření z domácího násilí, ji prý ale způsobil jeden z chlapců. Na diskusních fórech se proto stále častěji objevují názory, že ta „matka je nějaká divná“ a bůhví, jak je to doopravdy. Mnohým navíc vadí, že se z ní najednou stala celebrita, která se s úsměvem fotí s Haškem.
Ať se drží hokejky!
Nepříjemné kritice čelí i samotný, dosud většinou opěvovaný „Dominátor“. Nechal se slyšet, že děti byly matce odebrány neprávem a postavil se tak do role arbitra, důležitějšího než nezávislé soudy (matka synů neuspěla nejen u norských soudů, ale ani u evropského). Haškovo nečekané angažmá lidí rozčílilo, ptají se, kdo se do toho ještě bude „montovat“ a hokejistovi radí, ať se raději drží hokejky. Jiní se zase zajímají, proč se v minulosti nezastal jiných rodičů a proč neřeší případy tisíců dětí, odebraných u nás (připomeňme, že Česko je dlouhodobě kritizováno za vysoký počet dětí v ústavech, údajně nejvyšší v Evropě). A výsměch sklízí i za svůj osobní život. Ostatně, jeho rozvod před časem zaměstnával média, podobně jako norská kauza. Mimo jiné byl několika čtenáři obviněn, že rozbil dvě rodiny. Najdou se ale i hlasy, připomínající jeho někdejší oblibu: „Před lety většina národa skandovala - Hašek na Hrad,“ píše například Josef a ptá se, co se to stalo?