Islamistický převrat v Turecku: Děsivá čísla a to je teprve začátek…

26.07.2016 17:22

Vůdce Turecka Recep Tayyip Erdoğan, 23. 7. 2016

Původní přesvědčení, že v Turecku proběhl neúspěšný pokus o vojenský státní převrat, bere za své. Vojenská operetka – při níž zahynulo 270 lidí, včetně 24 povstalců – byla jen preludiem k totálnímu převzetí moci stávajícím prezidentem Erdoganem, tento převrat má zdrcující úspěch a stále ještě probíhá. Jaké bude Turecko za rok či za dva dnes můžeme jen hádat, ale přebírání moci stranou jediného muže je srovnatelné s leninským bolševickým převzetím moci v Rusku v roce 1917, hitlerovským nacistickým nástupem k moci v Německu v roce 1933 či gottwaldovským komunistickým převratem v Československu v roce 1948.

To, že pokus o vojenský převrat byl značně zpackaný, je mimo diskusi. Povstalci oznámili převrat večer, kdy turecká města jsou plná lidí, takže Erdogan a jeho vláda dokázali rychle zmobilizovat své stoupence do ulic. Nebyla efektivně ovládnuta média. Neslané nemastné oznámení o převratu přečetla v televizi vyděšená moderátorka, nevystoupil žádný charismatický představitel armády, který by plamenným projevem burcoval veřejnost na podporu armády proti islamistické vládě, popisoval veškeré její skutečné i domnělé chyby a zločiny a sliboval lepší budoucnost. Oproti veškerým pravidlům úspěšného převratu nebyli zatčeni (eventuálně ihned zastřeleni) vedoucí státní představitelé a představitelé ozbrojených sil, kteří se nepostavili na stranu převratu.

Protireakce byla a je oproti tomu rychlá, tvrdá a rozsáhlá.

Recep Tayyip Erdogan ze zosnování pokusu o převrat obvinil – ač to ve spojení s ostře sekulární tureckou armádou nedává smysl – svého bývalého islamistického mentora Fethullaha Gülena, který dnes žije v exilu v USA a začal celé Turecko „čistit“ od kohokoliv, kdo má s převratem – nebo jen Gülenem – něco společného.

Po týdnu od potlačení převratu je čas na první rekapitulaci Erdoganových kroků.

V celém Turecku byl ve čtvrtek 21. července 2016 vyhlášen výjimečný stav. Erdogan získal oprávnění vládnout pomocí dekretů.

Místopředseda vlády Numan Kurtulmuş oznámil, že Turecko dočasně odstupuje od Evropské úmluvy o lidských právech. Současně nejvyšší státní představitelé včetně prezidenta naznačují, že vyjdou vstříc „přání národa“ a obnoví trest smrti, který by měl postihnout vůdce pokusu o převrat. Co na tom, že retroaktivně.

V sobotu 23. července 2016 Erdogan vydal první dekret, kterým nařídil zavření 15 vysokých škol, 1.043 soukromých škol a 109 studentských kolejí, 1.229 nevládních organizací a rad, 19 odborových organizací a 35 zdravotnických výzkumných středisek. Erdogan dekretem současně prodloužil možnost zadržovat podezřelé bez vznesení obvinění až na 30 dní.

Turecký prezident nepřímo obvinil USA z odpovědnosti za pokus o převrat tím, že na jejich území smí Fethullah Gülen žít a nevybíravě se domáhá jeho vydání do Turecka.

V zemi probíhají mohutné čistky, které už postihly – podle údajů oficiálních tureckých státních médií – před 60.000 vojáků, příslušníků policie a tajných služeb, soudců, státních zástupců i učitelů. Ti byli v lepším případě jen vyhozeni ze zaměstnání, v horším případě zatčeni.

Ze státních škol bylo podle slov samotného Erdogana propuštěno přes 22.000 učitelů, dalším 21.000 učitelů soukromých škol byly odebrány licence opravňující k učení.

Turecká vysokoškolská rada (YÖK) zakázala až do odvolání všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí a vyzvala univerzity, aby zpět do Turecka povolaly své zaměstnance, kteří jsou nyní na zahraničních stážích.

Podle ministra spravedlnosti Bekira Bozdage bude v listopadu jmenováno 3000 soudců a státních zástupců – z toho bude 800 stávajících a 2200 „schopných absolventů právnických škol.“

Ve vazbě bylo podle sobotních slov tureckého prezidenta nejméně 13.165 lidí, z toho 8.838 vojáků, včetně 126 generálů a admirálů, 2.101 soudců a státních zástupců, 1.485 policistů, 52 představitelů místní správy.

Dnes byly vydány zatykače na 42 novinářů.

Rozpuštěna byla prezidentská stráž s tím, že „už není potřeba.“ Pro podezření z podílu na pokusu o převrat bylo zatčeno 283 z 2.500 jejích příslušníků.

Dnes bylo oznámeno zahájení čistek mezi zaměstnanci tureckého ministerstva zahraničí a turecké zahraniční diplomatické služby, kteří se pomocí „podvodů při přijímacích testech“ měli jako agenti Fethullaha Gülena vetřít do státní služby.

Už jen perličkou je prohlášení ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, že trestně stíhán bude každý, kdo tvrdí nebo naznačuje, že pokus o vojenský převrat byl zinscenován vládou, protože takový člověk „se na puči musel podílet.“

A při pohledu na krvavé šrámy na tvářích, ztrhané rysy či ovázané uši na oficiální fotografii zatčených údajných vůdců převratu – kteří byli zatýkáni v plném zdraví – už se člověk může jen pousmát Bozdagovu prohlášení, že „nedošlo k žádným mučením ani napadení zadržených ve vazbě.“

zatčení turečtí generálové, uprostřed vepředu údajný vůdce pokusu o převrat generál Akın Öztürk – stopy po mučení jsou zřejmé; foto: Anadolu Agency

údajný vůdce pokusu o převrat Akın Öztürk – stopy po týrání viditelné; foto: Anadolu Agency

údajný vůdce pokusu o převrat generál Akın Öztürk – stopy mučení viditelné; foto: Anadolu Agency

Rychlost, efektivita a rozsah protiúderu vzbuzují i u velmi neutrálního pozorovatele dojem, že se jednalo o předem připravený krok. Jednou z možností je, že turecký režim pokus o vojenský převrat zinscenoval. Druhou, že se o chystaném převratu včas dozvěděl a rozhodl se jej nechat propuknout a pak využít.

Paradoxně tak ti, kdo chtěli Turecko zachránit jako západní sekulární zemi, sehráli roli v jeho zkáze.

Zpět