Kritik Putina Beršidskij varuje Západ: Nedrážděte Moskvu dalšími sankcemi. Nebo...

20.03.2015 15:19

Ruský publicista a spisovatel Leonid Beršidskij tvrdí, že by se na právě probíhajícím summitu Evropské unie nemělo rozhodovat o dalších sankcích. Příměří na východní Ukrajině zatím poměrně funguje a další sankce by mohla Moskva vnímat jako neochotu Západu přistoupit ke kompromisu.

Podle Beršidského sankce od samého počátku nebyly příliš dobrým nápadem. Západní politici však od nich nejspíš jen tak neustoupí, protože chtějí být ve svých krocích konzistentní. „Je téměř jisté, že zmírnění sankcí se zatím nechystá. Obama, Tusk i Merkelová se shodli na tom, že tento krok může přijít teprve, až Rusko splní veškeré své závazky zakotvené v dohodě z Minsku. Naopak političtí představitelé Maďarska, Itálie, Kypru, Rakouska, Španělska a Slovenska upozorňují na to, že dalším přitvrzením sankcí může být proces příměří narušen. Moskva se prý tak zcela oprávněně může začít domnívat, že její ochota ke kompromisu není opětována,“ píše Beršidskij, který jinak patří k velkým kritikům prezidenta Putina, a před lety proto emigroval do Německa.

„Argumenty výše zmíněných států považuji za přesvědčivé. Pokud tedy Evropská unie stále chce, aby dohoda z Minsku platila. Příměří zatím docela funguje. Dokonce i ukrajinský prezident Petro Porošenko připustil, že proruské síly stáhly z bojiště těžké zbraně. Jeho slova potvrdil i šéf OBSE Zannier. Kdyby teď Západ bez ohledu na tento pokrok rozšířil sankce, Kremlu by se potvrdila podezření, že západní sankce vlastně nemají s Ukrajinou nic společného a byly uvaleny jen proto, aby oslabily Rusko jako ekonomického konkurenta USA a EU. V takovém případě by se normalizace vztahů mezi oběma světy vzdálila a Kreml by o takové vyústění přestal usilovat,“ domnívá se Beršidskij.

  • Zároveň však ruský publicista poukazuje na to, že by bylo chybou od sankcí upustit příliš brzy. V dohodě z Minsku je prý zahrnuto několik „časovaných bomb“, které mohou kdykoli explodovat. „Jednou z nich je změna zákona o zvláštním postavení východních regionů v ukrajinském parlamentu. V rámci tohoto dodatku se počítá s hranicemi na základě situace v průběhu loňského podzimu. Separatisté by se tak museli aktuálně vzdát území, které získali zkraje tohoto roku. Konkrétně se jedná např. o Debalceve s jeho strategicky důležitým železničním uzlem. Separatisté už vyjádřili svoji nespokojenost nad tím, že s nimi tyto dodatky nikdo nekonzultoval, a nechali se slyšet, že to vnímají jako porušení dohod z Minsku. V tomto duchu se poté vyjádřilo i ruské ministerstvo zahraničí.

„Rusové se však mýlí. Hranice v této podobě byly stanoveny již v únorové dohodě v Minsku. Problém je někde jinde. Kyjev podle podnikatele a dobrovolníka Enriqueho Menendese, žijícího v Doněcku, stanovil svoji vlastní hranici pro obchodníky, jež se snaží dopravit své zboží přes hranice, i obyčejné lidi z Doněcku. Ukrajinské úřady od nich v podstatě vybírají úplatky jen za to, že chtějí cestovat tam a zpět. Pohyb zboží i lidí je navíc velmi znesnadněn,“ uvádí Beršidskij a konstatuje, že takový přístup znamená, že Kyjev považuje tato území za ztracená a nevěří, že se východní regiony vrátí pod jeho autonomní správu. „Tento přístup a nervozita Rusů značí, že situace je nepřehledná a osud minské dohody nejistý. Proto mají pravdu ti, kdo volají po umírněném přístupu v otázce sankcí. Jejich návrh volající po tříměsíční zkušební době je zcela na místě,“ míní Beršidskij.

„Sankce nemohou ukončit válku, mohou však jen utvrdit Rusy v přesvědčení, že Západ je jejich nepřítel. Západní politici tedy musí prokázat, že sankce byly uvaleny skutečně jen proto, aby odradily Putina a separatisty od další vojenské agrese na Ukrajině. Evropa by tak mohla začít pracovat na zlepšení vztahů s Ruskem, zemí, která vždy neodmyslitelně patřila k Evropě,“ uzavírá Beršidskij.

Zpět

Kontakt

hnutisocialneslabych
karlova studanka 12
Karlova Studánka
79324

73949081

© 2014 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode