Méně pijte, více pracujte. Miloš Zeman pro PL nařkl velvyslance USA Schapira z korupce a dodal: V Česku možná hrozí Majdan

03.07.2016 15:56

ROZHOVOR Prezident Miloš Zeman před odjezdem na dovolenou poskytl ParlamentnímListům.cz obsáhlejší rozhovor. Mluvilo se o brexitu, o možnosti vystoupení Rakouska z EU, ale také o aktivitách George Sorose a hrozbě barevné revoluce v Česku nebo o Andrew Schapirovi a jeho údajné korupční minulosti.

Méně pijte, více pracujte. Miloš Zeman pro PL nařkl velvyslance USA Schapira z korupce a dodal: V Česku možná hrozí Majdan
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Pane prezidente, před týdnem Britové překvapivě rozhodli o vystoupení své země z EU. Vy jste to komentoval slovy, že hrozí odtržení Skotska, které následně vstoupí do EU. Nicméně vyhlášení referenda musí schválit britský parlament v Londýně, nejen ten skotský. Považujete to skutečně za pravděpodobné? Nezklidní se situace poté, co přejdou prvotní silné vášně a emoce?

Dosavadní referendum o nezávislosti Skotska dopadlo těsným vítězstvím zastánců setrvání v britském objetí, abych tak řekl. Nicméně po brexitu se nálady proměnily, 62 procent Skotů si nyní přeje vystoupit a vstoupit do Evropské unie. Takže platí stejná situace, jako byla před předchozím referendem, akorát v obráceném poměru.

Mě pane redaktore spíše zaujaly hlasy, že je už asi třímilionová petice britských občanů, aby se referendum opakovalo. Tak jsem se rozesmál a řekl jsem si: teď jsme prohráli ve fotbale dokonce i s Tureckem a který blbec navrhne, aby se tento zápas opakoval (směje se).

 

Anketa

Velká Británie odchází z Evropské unie. Co se teď stane s EU?

87%
hlasovalo: 17425 lidí

Šlo ovšem o internetovou petici a již před necelým týdnem se hovořilo o manipulaci, protože ji může podepsat kdokoli a kdekoli, včetně vás nebo mě. Co vůbec říkáte na mnohé zlomyslné komentáře některých unijních politiků nebo komentátorů, kteří Velké Británii přejí, aby se rozpadla, aby se jí vedlo špatně?

Já si vzpomínám na dobu rozdělení Československa, jak podobné zlomyslné komentáře byly vůči Slovákům: tak teď se vám povede špatně, protože jsme vám zatrhli penězovod. Tak samozřejmě, že penězovod jsme zatrhli, ale na druhé straně takto ušetřených prostředků jsme nedokázali rozumně využít. Slováci mimo jiné přijali euro, se kterým teď souhlasí 70 procent Slováků a téměř nás dohnali. Rozdíl mezi nimi a námi už není přiliš viditelný.

Takže ti evropští politici, kteří mají takovou pomstychtivost vůči Velké Británii, by se samozřejmě měli chytit za nos a přemýšlet, zda za to náhodou nemohou sami. Jinak trvám na svém výroku, že je to lose-lose strategy, to znamená strategie, kde ztrácejí obě strany.

Ohledně možného odtržení Skotska zaznívá, že někteří používají dvojí metr, když se v podstatě vysmívají Britům a doufají v odtržení Skotska a na druhou stranu odmítali a dodnes odmítají odtržení třeba Katalánska od Španělska nebo Krymu od Ukrajiny. Dá se to srovnávat?

Určitě se to dá srovnávat. Ať se nám to líbí nebo ne, nelze realisticky vrátit Krym Ukrajině. Pokud jde o Katalánsko, já bych spíš použil příklad Jugoslávie, tam došlo k rozpadu doprovázenému dokonce občanskou válkou, ale když si teď projedete bývalé spolkové země Jugoslávie, tak zjistíte, že je tam vcelku klidný život. Jediná výjimka je snad Bosna a Hercegovina, která je multietnická, ale to už je něco jiného.

Abych se vrátil k tomu Katalánsku, nejsem si zcela jist, jak by dopadlo referendum v Katalánsku, ale není samozřejmě vyloučeno, že jednou bude vypsáno.

Hovořil jste o možnosti, že by z EU mohly dále v budoucnu vystoupit státy, které jsou tzv. čistými plátci. Napadá vás nějaká konkrétní země?

Začnu Velkou Británií, kde stoupenci brexitu říkali: ušetříme tolik a tolik peněz a dáme to na zdravotnictví. Uplynuly dva dny po referendu a najednou oni sami přiznávají, že to byl blaf, že to byl nesmysl a že lhali. No takže tady vidíte, že tyto argumenty jsou na vodě, protože nepočítají se zpětným nárazem nebo zpětným efektem. Tedy nejen s tím, co ta země získá, ale co ztratí tím, že vystoupila ze společného ekonomického prostoru.

Takže, nedovedu si představit, že by tento argument byl příliš validní, ale věřím, že ho zastánci exitu těchto čistých plátců budou používat a budu jenom upozorňovat na britskou zkušenost a budu jim říkat: lžete teď a britští zastánci brexitu lhali před vámi.

Mohlo by tím další státem s exitem být třeba Rakousko, kde se může po opakování voleb stát Norbert Hofer prezidentem?

Ano, právě o Rakousku bych přemýšlel v první řadě, zejména kdyby výsledek prezidentských voleb a následné parlamentní volby dopadly tak, jak se dá očekávat. Ale samozřejmě ten „exit“ se nedá vyloučit ani u jiných čistých plátců. Snad jediná země, u níž to vyloučit můžete, je Německo a to z geopolitického důvodu. Německo vždy bude trvat na své vedoucí roli v EU a samozřejmě, že jeho vystoupení by Evropskou unii zcela rozbilo.

Vy říkáte, že byste referendum v ČR podporoval, přestože byste národ přesvědčoval o setrvání. Dovedete si představit hypotetickou situaci, za které byste i vy setrvání ČR v EU nepodporoval?

Nedovedu si takovou situaci představit. Mnohokrát jsem řekl, že projekt EU pokládám za skvělý s mizerným vedením. Někteří evropští politici pochopitelně slyší tu druhou půlku věty.

Ihned po referendu o brexitu se začalo mluvit o nutnosti hlubší reformy EU. Přesto ministři zahraničí Francie a Německa představili společný plán, který navrhuje ještě větší integraci, společnou migrační, daňovou, zahraniční a vízovou politiku a tedy opětovné ukrojení samostatnosti členským zemím. Mluví se o plánech na superstát. Co k tomu říkáte?

Já jsem pro společnou zahraniční nebo obrannou politiku EU, kritizuji to, že Evropská unie nebo její vedení nedokázalo vybudovat efektivní ochranu vnějších hranic před migrační vlnou, ale nikoho nemůžete hnát do ráje bičem a stejně tak třeba zastávám názor, že dlouhodobě bude vhodné přijmout euro jako ho přijali i Slováci, ale zase onen plán, že by všechny členské země měly vstoupit do eurozóny, mi připadá násilný.

To, co je teď třeba dělat, je zrušit veškeré evropské směrnice, které odporují principu subsidiarity a uzákonit zákaz takových směrnic, protože to jsou detaily, jimiž by se vedení Evropské unie vůbec nemělo zabývat; a za druhé rozšířit pravomoci Evropského parlamentu, protože je to jediný parlament na světě, který nemá zákonodárnou iniciativu, což je absurdní. A souhlasím dokonce i s myšlenkou, že by měly vzniknout evropské strany, které by měly ve volbách do Evropského parlamentu jednotnou kandidátku. Takové strany už de facto existují. Existují evropští sociální demokraté, existují evropští liberálové, evropští katolíci, evropští zelení a nevím, kdo všechno ještě. Takže proč nereformovat Evropskou unii tak, aby se soustředila na otázky, které by měla skutečně ovlivňovat a nepletla se do otázek, které jsou v pravomoci národních vlád a národních parlamentů.

Nakolik věříte tomu, že ke skutečně hlubším reformám Evropské unie může dojít? K něčemu takovému nedošlo snad nikdy a jen stěží si lze vybavit situaci z posledních let, kdy Brusel k nějaké významné krizi zaujal rychlé, přijatelé a účinné řešení...

Já zastávám dosti starou teorii, kterou zatím nikdo nevyvrátil, že nejdůležitější jsou osobnosti. Kdyby nebylo Bati, nebyl by Zlín, kdyby nebylo Masaryka, nebylo by Československo. A to platí i v obráceném slova smyslu, tedy u tzv. neosobností, které se často za osobnosti pokládají. Čili, skutečná reforma EU kromě věcí, o nichž jsme teď mluvili, by měla být založena na výměně vedoucích osobností v čele Evropské unie a to nikoli pouze Jeana-Clauda Junckera, ale například Donalda Tuska, „ministryně zahraničí EU“ Mogheriniové a podobně.

Některé prestižní západní deníky informovaly, že předseda Evropské komise Juncker plánuje využít brexit k rozšíření eurozóny na celou EU, což podpořila eurokomisařka Věra Jourová slovy, že se teď možná láme chleba a není vhodné, aby ČR stála opodál. Co o tom soudíte?

Komentátor Jan Macháček dokonce napsal, že střední Evropa bude po brexitu nejvíce ohrožena a před Putinem nás zachrání jedině rychlé přijetí eura.

Do diskusí o brexitu a o podobě EU zasáhl i miliardář George Soros. Váš předchůdce Václav Klaus uvedl, že George Soros je zlo a cokoli řekne nebo udělá, je špatně. Souhlasíte s tím?

Kdyby Soros řekl, že se Země točí kolem Slunce, tak bych neměl důvod s ním nesouhlasit. Ale samozřejmě některé jeho aktivity jsou přinejmenším podezřelé a nápadně připomínají vměšování se do vnitřních záležitostí. Organizovat tzv. barevné revoluce v jednotlivých zemích je sice zajímavý koníček, ale těm zemím to přináší víc škody než užitku. Podívejte se, jak dopadla Ukrajina po Majdanu a takové Majdany se připravovaly nebo připravují v řadě zemí, možná i v případě České republiky.

Rozumím správně, že připisujete vinu a podíl na revolucích a Majdanu právě Sorosovi?

Ty barevné revoluce se připravovaly v různých štábech a byly to převážně štáby zahraniční, nikoli štáby domácí.

Americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro nedávno uvedl, že mezi USA a ČR neexistují podstatné rozdíly, protože zahraniční politiku státu určuje vláda, která drží stanovisko EU a nikoli prezident, který naproti tomu jde proti postojům EU a označuje válku na Ukrajině za občanskou. Co na to říkáte?

Ona to je občanská válka. Víte, s panem Schapirem je to trochu tragikomická situace. On se považuje za bojovníka proti korupci. Proč ne. Jenomže každý, kdo jenom trošku zná pravidla americké politiky, ví, že funkcemi velvyslanců zejména v méně významných destinacích jsou zpravidla pověřováni lidé, kteří byli velkými sponzory volební kampaně úspěšného prezidentského kandidáta. Sponzorství samotné za korupci nepovažujeme, ale za korupci už můžeme považovat to, že je pak sponzor odměněn velvyslaneckým postem. Pak lze vyslovit hypotézu, že i pan Schapiro je zapleten do jistého druhu korupce a jeho boj proti korupci v České republice je poněkud pokrytecký.

Vzhledem k jeho výrokům i na vaši adresu asi nemáme očekávat, že dokud on bude velvyslancem, tak že by se váš vzájemný vztah zlepšil?

To se zcela určitě nedá předpokládat, ale záleží na výsledku amerických prezidentských voleb. Záleží na tom, koho bude pan Schapiro tentokrát sponzorovat a tak není vyloučeno, že možná dlouho už velvyslancem nebude.

Během svého projevu v Lidicích jste označil DSSS za neonacistickou stranu. V krajských volbách bude tato strana v Ústeckém kraji kandidovat v koalici s tamní NS-LEV21, kterou založil a dříve řídil Jiří Paroubek. Co si o spojení těchto stran myslíte?

Za prvé je třeba říci, že já jsem Dělnickou stranu sociální spravedlnosti označil za neonacistickou nikoli kvůli jejím postojům vůči migrační krizi, jak si myslí pan Vandas, ale kvůli jejímu sbratření se s Kotlebovou neonacistickou stranou na Slovensku. Nu a ten, kdo spolupracuje s neonacisty, je podle mého názoru sám neonacista a totéž samozřejmě platí i o straně LEV21.

Přijal jste v úterý na Hradě Roberta Šlachtu. Prozradíte více o obsahu schůzky?

Pokud očekáváte, že mi pan plukovník Šlachta sdělil tajné skutečnosti, budete zklamán. Za prvé mně je nesdělil a za druhé, i kdyby mně je sdělil, tak vám to stejně neřeknu. Ale učinil jsem si o něm osobní obrázek jako o srdcaři, který má svoji práci rád a který jí dokonce věnuje tolik času, že neměl ani čas na dovolenou. A já jsem mu vytknul, že na dovolenou celou dobu nejezdil, protože bez určité relaxace nemůžete pracovat s trvalými výsledky.

Petr Pithart odmítl možnost, abyste mu udělil státní vyznamenání. Konkrétně tedy odmítl možnost, aby vám jeho jméno Senát na vyznamenání navrhl. Uvažoval jste, že byste ho vyznamenal?

Ne. Já neznám žádný pozitivní čin, který Petr Pithart jako politik vykonal. Byl významným členem Občanského fóra a to se rozpadlo. Potom byl místopředsedou Občanského hnutí a to se nedostalo ani do parlamentu, třebaže mělo 16 ministrů a 60 poslanců v obou vládách a obou parlamentech. A vyznamenání se, pane redaktore, nedávají za rozpad nějaké organizace nebo za její zánik.

V nedávné době se objevily dvě zprávy v médiích o činnosti vaší kanceláře. První z nich v HN, kde se psalo o tom, že váš potenciální volební tým pro další volby by mohl řídit Miroslav Jansta a podílel by se na tom i Jaroslav Tvrdík. Je to teoreticky možné, pokud byste kandidoval?

Pane redaktore, Hospodářské noviny jsou jak známo financovány Zdeňkem Bakalou, po Viktoru Koženém největším podvodníkem v ekonomické oblasti České republiky. Já neberu vážně jakékoli články Hospodářských novin stejně tak jako neberu vážně Zdeňka Bakalu. Přesněji řečeno, někdy ho beru až příliš vážně, když si myslím, že by se konečně mělo vyšetřovat jeho vytunelování OKD.

Můžeme to tedy brát jako dezinformaci, ten volební tým?

Jako dezinformaci, protože musíte uznat, že kdybych se rozhodl kandidovat a kdybych tvořil svůj volební tým, tak já jsem první, kdo by o tom měl něco vědět (směje se).

Teď nevím, zda se ptát i na další věc, protože týdeník Ekonom také patří Bakalovi. Ve čtvrtek se v týdeníku Ekonom psalo o tom, jak to údajně chodí na vašem „královském dvoře“, že si vás Vratislav Mynář s Martinem Nejedlým zprivatizovali a pouštějí k vám jen toho, koho chtějí atd. Funguje to tak?

Nevěřte Bakalově mediálnímu impériu. Já bych se styděl být novinářem tohoto impéria a brát peníze od Zdeňka Bakaly, ale tito lidé se nestydí.

Pane prezidente, zahajujete svoji dovolenou na Vysočině, co byste občanům nebo i politikům na léto popřál?

Bude to přání velice všední a velice nudné: odpočiňte si, protože unavený člověk nedokáže dobře pracovat. A až se vrátíte, koukejte dobře pracovat. A já dokonce řeknu i to, co jsem řekl v Bystřici nad Pernštejnem jednomu poněkud podroušenému člověku: méně pijte, více pracujte a bude líp.

Zpět

Kontakt

hnutisocialneslabych
karlova studanka 12
Karlova Studánka
79324

73949081

© 2014 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode