Zhroucení EU není daleko. Přišlo důrazné varování
29.12.2015 13:19
Evropská unie se připravuje na vstup do nového roku a čelí přitom téměř dokonalé bouři politických výzev, konstatuje Carl Bildt. Dlouholetý švédský premiér a ministr zahraničí v komentáři pro server Al Džazíra nastínil, že zhroucení projektu evropské integrace nemusí být pouhou utopií.
Politik míní, že strategie, kterou EU využívala v posledních letech, se doslova rozpustila během série kalamit a zřejmě zanedlouho nebude dostatečná. "Pochopitelně, EU není cizí krizový management," pokračuje Bildt s tím, že od krize eura se například široce očekávalo, že EU zničí, ale po několika letech summitů se problém podařilo víceméně zvládnout. Řecko sice podle politika zůstává ve špatném stavu, avšak udrželo své členství v Unii i eurozóně a EU má nyní silnější mechanismy koordinace hospodářské politiky.
Současnou situaci však Bildt považuje za mnohem naléhavější než cokoliv, co EU doposud zažila - v neposlední řadě kvůli množství závažných výzev, kterým čelí. "Z okruhu přátel, který lídři EU kdysi předvídali, se evropské sousedství změnilo v kolo ohně, živeného především kombinací islámského terorismu a ruské agrese na východní Ukrajině," dodává. Idea, že EU se svými otevřenými společnostmi a jasnou vládou práva bude inspirovat těmito hodnotami okolní země vzala za své, přičemž zmatky v evropském sousedství naopak přenášejí napětí a nestabilitu do unie, soudí expremiér.
Bildt přiznává, že jednou z uvedených výzev je sílící uprchlická krize způsobená konflikty na Blízkém východě, především v Sýrii. Zdůrazňuje, že jen malé množství těch, kdo ztratili své domovy, se nyní snaží přijít do EU a milion uprchlíků, kteří tento rok zřejmě přicestují, se rovná pouze zhruba 0,2% populace EU. "Avšak tím, že jich přichází tolik v krátkém čase a jen do několika málo zemí, kapacity EU zvládnout tento příliv jsou přetížené a kontroly na některých hranicích v Schengenském prostoru byly obnoveny," připomíná švédský politik.
Někdejší předseda vlády očekává, že v roce 2016 se země EU budou muset vypořádat s bezprostřední výzvou v podobě schválení klíčových opatření ke kontrole hranic a rovnějšího rozdělení břemena migrace. Z dlouhodobého hlediska však za mnohem obtížnější považuje integraci běženců do evropské společnosti a boj proti vzestupu xenofobních politických stran.
"Dokonce i bez uprchlické krize a jejích dopadů by EU čelila závažné agendě," soudí Bildt. Poukazuje na snahu pokročit ve vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a jednotném digitálním trhu, které jsou zásadní pro světovou konkurenceschopnost EU, obdobně jako úsilí zavést plánovanou kapitálově-tržní unii. "Jakoby to nestačilo, v červnu musí být schválena i nová globální zahraniční a bezpečnostní strategie, která nahradí tu načrtnutou v optimističtějších dnech roku 2003," doplňuje politik.
Zhroucená, či energická unie
Bildt se domnívá, že úspěch při naplňování uvedených úkolů bude záviset na tom, zda EU dokáže jednat na maximum a efektivně spolupracovat na mnoha frontách souběžně. Očekává, že to bude extrémně obtížné, navíc v době, kdy Velká Británie flirtuje s vystoupením z Unie. Expremiér sice považuje za stále pravděpodobnější, že předseda britské vlády David Cameron do konce února dosáhne dohody se svými evropskými protějšky, ale šance, že ji britští voliči podpoří v referendu, které Cameron přislíbil na rok 2017, jsou zřejmě jen 50/50.
"Pochopitelně, referenda jsou ze své podstaty nepředvídatelná," deklaruje Bildt. Připomíná, že 3. prosince Dánové hlasovali, zda změní výjimku pro svou zemi z domácích a justičních pravidel EU, což by v jednotlivých případech Kodani umožnilo přijímat celoevropskou legislativu. Jen málo odhadů hovořilo o tom, že by změna mohla neprojít - a ještě méně se očekávalo, že bude zamítnuta tak hlasitě, kdy nakonec celých 53% lidí hlasovalo ne, uvádí zkušený diplomat.
Bildt soudí, že výsledek v Dánsku byl jasně ovlivněn přílivem běženců. Varuje, že podobným způsobem mohou mít dopad na výsledek britského referenda jakékoliv nové krizové události, které se odteď objeví, především nastanou-li nedlouho před hlasováním. Již samotnou nejistotu vyplývající z tohoto faktu označuje expremiér za silně škodlivou. "Hlasování proti pokračování členství v EU by bylo pro Evropu katastrofou prvního řádu," myslí si Bildt, jelikož geopolitický vliv Unie se by výrazně zmenšil a protievropské elementy v dalších členských státech by ještě zesílily.
Poté, co více než půlstoletí EU expandovala, mohla by se najednou začít zmenšovat, nastiňuje Bildt. Soudí, že vyrovnat se s následky britského odchodu by v dalších letech spotřebovalo příliš politického kyslíku, tudíž by ho nezbývalo dost k řešení záplavy dalších výzev, kterým Evropa čelí. "Cokoliv se stane, jedna věc je jistá: za rok, či dva bude EU vypadat velmi odlišně," předpovídá někdejší šéf švédské diplomacie. Konstatuje, že se může stát rozdrobenou unií natolik zabranou do zastavení svého zhroucení nastartovaného odchodem Velké Británie, že tvrdě narazí prakticky na každý vyvstanuvší problém.
Dle Bildta však existuje i jiná možnost - půjde o energickou unii zahrnující Spojené království, která dokázala jednat společně v otázkách běženců, hranic a azylové politiky a dokončila TTIP a jednotný digitální trh. Z tohoto pohledu skutečnost, zda nadcházející rok bude pro Evropu úspěšný, může určit, zda bude úspěšná i celá následující dekáda - a to nejen pro Evropu, ale též pro ty, kdo na ni spoléhají, včetně Spojených států, uzavírá expremiér.